Doba předpostní

Úvod

Mše svatá

V období vánočním a v období Zjevení Páně se nám zjevil Pán. V klanění jsme poklekali před slávou přítomného Božského Krále. „Klanějte se Bohu, všichni jeho andělé, plesejte Bohu, celá jeho země!“ „Hle přišel všemohoucí Pán: v jeho ruce je královská moc a vláda nad světem.“ „Pojďte, klanějme se!“

Nyní se najednou scéna změnila. Nedělí „Devítník“ zaniká před naším zrakem sláva velkého Božského Krále. Před námi stojí trpící a umírající Spasitel. Církev chce ve své liturgii jít s Ním cestou utrpení a smrtí, a takto trpící a umírající s Ním, přijmout o Velikonocích život Zmrtvýchvstalého.

V posvátné době postní „umíráme“. Umíráme hříchu, světu a jeho vábením, tělu a jeho žádostem, vášním a zvráceným sklonům. Toto umírání znamená pro nás tvrdé zápolení, neustálý boj, život umrtvování, odříkání, utrpení. Touto cestou jdeme vstříc k slávě nového života. Celý příspěvek →