Tisková zpráva Valné hromady Una voce

Dne 17. listopadu 2012 se v Třebíči sešli členové a příznivci občanského sdružení Una voce Česká republika u příležitosti valné hromady Sdružení. Po úvodní debatě, přečtení zdravice dosavadního předsedy Pavla Majeráka, který valnou hromadu svolal, se všichni přítomní vyslovili po desetileté odmlce pro obnovu a další rozvoj činnosti Una voce na území České republiky s přesahem na Slovensko, kde je o tuto iniciativu rovněž zájem mezi zastánci tradiční latinské Mše sv. ve „formě extraordinaria“.

Po přijetí nových členů valná hromada schválila nové stanovy, které jednak vymezují nové cíle sdružení, zefektivňují činnost jejího vedení a upravují závazky, povinnosti a práva členů. Oproti původnímu cíli, kterým bylo uplatnění papežského indultu podle motu proprio Ecclesia Dei z roku 1988, je novým cílem Una voce plná podpora tradiční mše jako bohoslužebného a spirituálního celku, přičemž celé směřování duchovní vize vychází jak z učitelského úřadu Církve všech koncilů, tak i z konkrétní aplikace katolické akce vzešlé z podnětu papeže Pia XI. a dalších právních ustanovení, zejména motu proprio Summorum pontificum papeže Benedikta XVI. z roku 2007 a instrukce papežské komise Ecclesia Dei Universae Ecclesiae z r. 2011 (viz Acta ČBK 2011/6). Po schválení stanov následovala volba nového vedení. Předsedou se na základě tajného hlasování stal Daniel Zouhar. Nové vedení děkuje svým předchůdcům (konkrétně předchozím předsedům Michalu Semínovi a Pavlu Majerákovi) za jejich obětavou a nezištnou práci pro Una voce na území ČR a slibují, že budou i nadále naplňovat závazky, které si při založení sdružení r. 1997 dali jeho původní zakládající členové.

Současným cílem Una voce je, aby byly podporovány jednak skupiny věřících (stabiliter existens), které o celebrování této formy latinského ritu žádají, tak i kněží, kteří o ni mají zájem a chtějí dosáhnout kvalifikace k jejímu sloužení. Kromě toho Una Voce Česká a Slovenská republika s radostí a respektem vyjadřuje souhlas s postoji filosofa prof. Roberta Speemanna, ve kterých mimo jiné zdůrazňuje, že tzv. „duch koncilu” vedl jen k zemdlení věřících a k falešnému mínění že po koncilu jsou všichni bludaři a heretici přáteli církve a jediným nepřítelem jsou tradiční katolíci.

K jejich nápravě chce přispět i naše sdružení Una voce, které tímto prosí o modlitbu všechny ty, jimž není lhostejný osud Církve a jejího nejdražšího pokladu – posvátné liturgie. Zveme ke spolupráci a k účasti na tomto díle všechny, kdo chtějí přispět k naplnění přání současného papeže Benedikta XVI., aby byla všemožně podporována tradiční Mše svatá všech věků a s ní spojené poklady duchovního života celé Církve. Je to nezbytné proto, aby Církev prostřednictvím laiků v dobré víře dosáhla svých závazků jak před našimi národy tak také před celým světem, zasvěcena Nejsvětějšímu Ježíšovu Srdci a doufající v Boží milosrdenství pro co největší počet věrných duší. Kdokoliv by měl zájem o bližší informace o Una voce, nebo měl zájem o vstup do našeho sdružení, nechť nás kontaktuje na e-mailu unavoce@tiscali.cz.

Bože v Trojici jediný, smiluj se nad námi!

Svatá Maria, oroduj za nás!

Svatý Pie X., oroduj za nás!

Svatí Cyrile a Metoději, orodujte za nás!

2 komentáře u „Tisková zpráva Valné hromady Una voce

  1. Juraj

    http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19593

    Arcibiskup Jan Graubner:
    „Zaujala mne ještě jiná věc. Například, když byla řeč o těch, kteří mají rádi starou liturgii a vrací se k ní, bylo patrné že papež mluví s velikou láskou, pozorností a citlivostí vůči každému, aby nezranil. Kromě toho měl však i poměrně silný výraz, když řekl, že u staré generace tomu rozumí, jestli se vrací k něčemu, co zažila, ale že není schopen pochopit mladou generaci, která se k tomu vrací. »Když se ptám konkrétněji a víc – dodal papež – zjišťuji, že je to spíše jakási móda. A pokud je to móda, tak je to věc přechodná, které není potřebné věnovat tolik pozornosti. Jenom je třeba s určitou trpělivostí a laskavostí se chovat k lidem, kteří propadli určité módě. Považuji však za obrovsky důležité jít na hlubinu, protože pokud nepůjdeme do hloubky, tak nás nezachrání liturgická forma ani taková, ani taková«.“

    Není možné na tuto řeč taktně reagovat?

    Například pro mě není starobylý ritus v intencích Jeho svatosti papeže Benedikta XVI. nějakou nostalgií, narodil jsem se až po reformě z roku 1969. Pro mě je tento hluboký ritus vyjádření sounáležitosti s vírou našich předků, který jasně vyjadřuje pravdy katolické víry. Vyjadřuje také mystický vzlet, včetně ticha. Nezavrhuji ritus současný, aktivně se jej účastním, ale nechápu vyjádření mons. Jana Graubnera. Není to zdaleka jen „móda“. Podívejme se například do Francie. Nechci, aby byl tento ritus vnucován, ani rozšiřována ideologie, vycházející z okruhu žáků mons. Lefebvra. Ale nemůžeme si nepřiznat, že jde o cosi širšího, než nostalgie seniorů. Ne. Tento ritus je věčně mladý a také pro mladé! Mladé duchem.

Komentáře nejsou povoleny.